Při své roli třetího rodiče jsem velmi rychle pocítila potřebu pravidel, která by nám ušetřila čas a energii. Vzpomněla jsem si na svou dlouholetou pedagogickou praxi a na to, jak jsme s desítkami dětí vytvářeli pravidla, dohlíželi na jejich dodržování a řešili, co dělat v případě porušení. Hurrrááá, vím jak na to! Mám know-how! Aspoň něco je mi v roli třetího rodiče jasné…

Nedávno jsme se pustili do formulace pravidel na společné dovolené. Ideální situace a podmínky – omezený časový úsek (10 dní), společný cíl (abychom se měli dobře) a prostor pro povídání a diskuze (reflexe fungování či ne-fungování dohody).

A tak jsme začali tvořit:

1. Sedli jsme si všichni kolem stolu a začali povídání o společné dovolené, našich představách a důležitosti pravidel, která nám pomůžou k tomu, aby nám to společně fungovalo.

2. Sepsali jsme si, co bude potřeba v našem dočasném bydlišti dělat, každý si řekl, jakou práci chce a dal jí vlastní název. Tak jsme si rozdělili funkce a práce, které pomůžou k hladkému chodu domácnosti (máme třeba Servietku nebo UkSta:)

3. Na společný papír každý nakreslil, co by chtěl na společné dovolené zažít. Poté jsme si obrázky představili a ostatní se k nim vyjádřili, zda to chtějí zažít také či ne.

4. Napsali jsme si, co každý může udělat pro to, abychom našich přání dosáhli v pohodové atmosféře (v první osobě a jen za sebe – např. Já udělám pro společnou pohodu to, že budu tolerovat, jak si brácha píská. A nebudu ho mlátit jako obvykle:). Tak tahle část dohody byla nejtěžší a zároveň nejdůležitější.

5. Všechny sepsané dohody a pravidla jsme každý podepsali a vyvěsili na vyditelné místo.

A jak to dopadlo s jejich dodržováním, o tom už zase příště…

Autorka: Kamila Petrovská