Koncem července jsme na inspirační skupině pojmenovali několik otázek, které trápí nevlastní rodiče. První otázku a odpověď Vám přinášíme v tomto článku:

VSTUPOVAT NEBO NEVSTUPOVAT DO KONFLIKTU MEZI DĚTMI A NEVLASTNÍM RODIČEM?

Z pohledu nevlastního rodiče jsou konflikty s nevlastními dětmi nepříjemnou situací. Proto je často jednodušší přenechat řešení jejich vlastnímu rodiči. Na druhou stranu se tak nevlastní rodič zbavuje vlastní odpovědnosti za vztah mezi ním a dětmi. K tomu je ještě potřeba citlivě zacházet s tím, aby se nevlastní rodič nemíchal do konfliktů, které s ním přímo nesouvisí, nebo je dokonce sám nevyvolával. Řešení by se dalo shrnout do několika kroků:

1. Jako nevlastní rodič řešit aktivně pouze ty situace, které se mě přímo týkají.

2. Rozlišovat mezi tím, zda konflikt s dětmi je pouze mezi námi, nebo se nějak týká i vlastního rodiče. Pokud ano, rozhodně ho k tomu přizvat.

3. Pokud se konflikt či náročná situace týká pouze vás jako nevlastního rodiče a dětí, řešte ho aktivně vy. I když to nebude lehké, přijměte odpovědnost za vztah mezi Vámi a nevlastními dětmi. A k němu řešení konfliktů rozhodně patří.

4.  A čím může v řešení konfliktu pomoci partner (vlastní rodič dětí)? Tím, že bude vstupovat do situace pouze, když se ho přímo týká, nebo je k tomu nevlastním rodičem vyzván. Když bude stát za svým partnerem a před dětmi to dávat najevo (a případné názorové neshody si vyřeší mimo dosah dětských uší). Když si předem s partnerem dohodne hranice v případě konfliktních situací (Např. „Nechci, abys moje dítě za jakékoli situace uhodil“.)

5. Poté, co konflikt odezní, reflektujte ho nejdříve mezi dospělými. Bylo pro mě v pořádku, že jsi do konfliktu vstoupil? Jak bych si to přál příště jinak? Co bych od tebe potřeboval, abych to lépe zvládl? A pokud to situace bude vyžadovat, nebojte se rozhovoru s dětmi: Co může každý z nás udělat pro to, aby příště ke konfliktu nedošlo?

Řešení konfliktů s nevlastními dětmi je nepříjemná situace, které bychom se většinou raději vyhnuli, nebo přehráli na někoho jiného. V případě, že jsou nevlastní děti dlouhodobou součástí vašeho života, pak stojí za to sebrat odvahu a postavit se problematickým situacím čelem. V budoucnu se Vám to zúročí v otevřenější a zdravější komunikaci nejen s dětmi, ale v celé komponované rodině.

Příští příspěvek bude věnován otázce: Co nesnáší třetí rodiče, když dělají první rodiče?

Podle autentických příběhů ze skupiny zpracovala: Kamila Petrovská