Téma nevlastních rodičů začíná u názvosloví. Jak to vlastně nazývat? Jak se má role jmenuje? Pojďme se podívat na slova, která se používají: teta, strejda, macecha, otčím, nevlastní matka, nevlastní otec, nevlastní rodič, nevlastní dcera, nevlastní syn, nevlastní děti. Které z nich se Vám líbí? Pokud žádné, je to nejspíše tím, že všechna tato slova mají negativní konotace. Slovo ne-vlastní vymezuje, co člověk není (není vlastní), ale už nevymezuje, co naopak je. Ostatní slova jako macecha či otčím zase nabrali negativní význam během historie, kdy se tato role v rodině objevovala zřídka a znamenala nějakou náhradu za vlastního rodiče, který tam (často z důvodu úmrtí) nebyl. Emočně to jsou negativně zabarvená slova, což je umocněno tím, jak je tato role prezentována v pohádkách, filmech či médiích.

Autorka projektu dlouho hledala slovo, které by nebylo negativní a přitom vyjadřovalo její roli. Nakonec přišla na sousloví TŘETÍ RODIČ. Je to termín, který vystihuje výchovný aspekt ve slově rodič a zároveň plně respektuje a uznává první místo vlastních rodičů ve slově třetí. Z tohoto důvodu termín používáme v našem projektu a navrhujeme ho i pro širší použití.

Práce na poli lingvistickém je však stále dost. Jakými slovy nazývat další členy rodiny, aby se člověk vyhnul slovu nevlastní? Otázka zůstává a my budeme rádi za Vaše návrhy.

Problematická terminologie v tématu nevlastních rodičů jen odráží problematické postavení a roli nevlastního rodiče v komponované rodině. Společensky bývá vnímán jako ten špatný, ten, co odvedl někoho od rodiny, ten, co je tam navíc, ten co není vlastní apod. Jedním z cílů projektu je toto vnímání u širší veřejnosti změnit a učinit z člověka, který se ocitne v roli nevlastního rodiče, osobu respektovanou a vnímanou jako plnohodnotnou v celém rodinném systému. 

                                      autorka: Kamila Petrovská